Mnozí z nás vnímají podlahové topení jako výdobytkem moderní doby – elegantní, efektivní a pohodlné řešení pro vytápění domácností. Ve skutečnosti se ale jedná o technologii, která má kořeny hluboko v historii. A stejně jako dříve, i dnes si zaslouží pravidelnou péči, aby spolehlivě sloužila svému účelu.
Kořeny sahají až do starověku
Podlahové topení není žádná novinka. První důkazy o jeho využití pocházejí už ze starověkého Říma, kde byl systém známý jako hypokaust. Tento důmyslný způsob vytápění využíval horký vzduch, který proudil pod podlahou a stěnami římských vil, lázní a veřejných budov. Oheň se topil ve zvláštních pecích, odkud horký vzduch putoval pod dutými podlahami, a vytápěl tak místnosti rovnoměrně a příjemně.
Podlahové topení v podobě, jakou známe dnes – tedy teplovodní systémy s plastovým nebo vícevrstvým potrubím zalitým v podlaze – se začalo masověji rozšiřovat od druhé poloviny 20. století, konkrétně od 60. a 70. let.
Stručná historie moderního podlahového topení:
- 1907 – V USA byla patentována první forma sálavého podlahového topení, ale šlo o poměrně primitivní řešení s ocelovými trubkami.
- 30.–40. léta 20. století – Britský architekt Frank Lloyd Wright používal modifikovaný japonský systém ondol v některých svých domech v USA.
- Po 2. světové válce – V Evropě začaly první experimenty s teplovodním podlahovým topením. Používaly se kovové trubky (měď, ocel), ale ty měly krátkou životnost a byly náročné na údržbu.
- 60. a 70. léta – Došlo k velkému rozmachu díky vývoji plastových potrubních materiálů (zejména PE-X, polybutylen nebo později vícevrstvé trubky), které byly odolné, pružné a vhodné pro zabudování do podlahy.
- Od 90. let – Podlahové topení se stalo běžnou součástí novostaveb a pasivních domů. Díky rozvoji izolací, regulace a kvalitních systémů se výrazně zvýšila jeho efektivita i komfort.
Moderní podlahové topení, jak ho známe dnes (tedy s plastovým potrubím, řízenou regulací a efektivní izolací), se začalo ve větší míře používat zhruba od 70. let 20. století, s masovým rozšířením v 90. letech a dál. Dnes je standardem v nízkoenergetickém a pasivním stavitelství.
Moderní technologie, stejné principy
Dnešní podlahové topení – ať už teplovodní nebo elektrické – staví na stejných základech: šíření tepla odspodu směrem nahoru, což je energeticky úspornější a zároveň komfortnější než tradiční radiátory. Funkčnost však může být narušena zanesením nečistot, vodního kamene nebo mikrobiálním znečištěním.
Proč a jak čistit podlahové topení
V teplovodních systémech, které využívají potrubí k rozvodu teplé vody, může časem dojít k usazování vodního kamene, rzi, kalu nebo dokonce biologických nečistot. Tyto usazeniny mohou způsobit nerovnoměrné vytápění, vyšší spotřebu energie nebo dokonce poškození systému.
Proto se doporučuje chemické čištění systému – ideálně jednou za několik let, v závislosti na kvalitě vody a provozních podmínkách. Chemické prostředky pomáhají rozpustit a odstranit usazeniny, obnovit průtočnost potrubí a zvýšit celkovou účinnost systému.
Ačkoli se podlahové topení může zdát jako moderní luxus, ve skutečnosti má za sebou tisíce let vývoje. Dnešní technologie nám sice umožňují jednodušší instalaci a lepší regulaci, ale stejně jako kdysi i dnes platí: pro trvalý komfort je potřeba se o systém starat. A k tomu neodmyslitelně patří i pravidelná kontrola a chemické čištění. Jen tak bude podlaha hřát stejně spolehlivě jako v římských lázních.
Máte doma podlahové topení, které je potřeba vyčistit? Ozvěte se nám, rádi poradíme a čištění provedeme.
